Maršovice - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Trochu něco z historie

První zmínka

První písemnou zmínku o obci Marschowitz můžeme objevit v kronice obce a tato zmínka pojednává o roce 1538, kdy začali první původní obyvatelé osídlovat svahy mezi řekami Nisa, Jizera a Kamenice. První činností, kterou se místní obyvatelé zabývali, byla těžba dřeva, které v pozdější době využívali jako topidlo do sklářských pecí.

Křižovatka obchodních cest

Maršovice byly v 16. st. zemanským sídlem a v 17. a 18. století významnou křižovatkou na dopravní tepně, neboť v dobách expanze exportu byly situovány na vytížené trase místních obchodníků a formanů cestujících z Jizerských hor, podhůří Krkonoš a oblastí kolem Jizery a Kamenice, na cestě směřující k jihu. Vyváželo se odtud sklo nejen do zemí Českých, Prahy, ale také do Italských přístavů, odkud zboží směřovalo do celého světa.

Sklářská tradice

Výrobou skla a hlavně skleněné bižuterie byla celá tato oblast známa ve všech písemných záznamech celé své historie. Ani Maršovice nejsou výjimkou. Až do 70. let 20. st. byli domácí mačkáři skla a skleněných korálků naprosto převažující dominantou zdejších dělníků – drikařů. Ženy se pak zabývaly především přebíráním, úpravou a navlékáním korálků. Domácí mačkáři skla byli postupem času vytlačeni velkoprůmyslovým zpracováním a novodobou kolébkou této výroby se stal především Železný Brod, Tanvald a samotný Jablonec nad Nisou. Tolik pověstné a známé domácí mačkárny, které byly tolik typickou součástí vesnické zástavby Maršovic i všech okolních vesnic se postupně ztráceli bouráním, přestavováním na rodinné či rekreační domky, nebo garáže.

20. století

Za první republiky měla obec svou německou i českou školu. V roce 1936 tudy projížděl i druhý český prezident Dr. Eduard Beneš. Již v té době zde bylo cítit znatelné napětí právě mezi českým a německým obyvatelstvem. Obyvatelé byly z větší části německy mluvící, neboť obec se nacházela v hloubi Sudet. Poválečný odsun německého obyvatelstva poznamenal naši obec, stejně jako stovky obcí s obdobným osudem, rozdělením rodin, které se v mnoha případech mohli shledat až po mnoha letech, v některých případech se již setkání nikdy nedočkali.